„Přišlo to nečekaně, ale rozhodl jsem se nezůstat jen pozorovatelem,“ říká Radek Křen, předseda představenstva společnosti TRADIX, o svém vstupu do čela Regionu 2047. V otevřeném rozhovoru mluví o své cestě do projektu, o tom, proč považuje otevřenou komunikaci za klíč k úspěchu a co znamená mít odvahu měnit věci, které nás brzdí. Vysvětluje, jak důležité je najít shodu mezi generacemi, zapojit mladé influencery a podpořit místní příběhy a vzory, které mohou inspirovat. A také, proč věří, že Slovácko má na to být do roku 2047 místem, kde se dobře žije a tvoří budoucnost.
Radku, jaký byl váš první kontakt s Regionem 2047? Vybavíte si ten moment, kdy jste si řekl, že u toho chcete být naplno?
Vůbec poprvé jsem se o chystaném projektu dozvěděl od pana senátora Josefa Bazaly. Představoval jsem mu činnost našeho Nadačního fondu Řemeslo pomáhá, který cílí na děti a podporuje je v motivaci k řemeslům. To pana senátora zaujalo a hned viděl spojitost, která by do budoucna mohla fungovat a nově vznikajícímu Regionu 47 pomoci. Poté následovalo setkání s panem Gabrielem, kde jsme zjistili, že oba jdeme podobnou cestou, ale vlastně o našich dalších činnostech mimo podnikání téměř nic nevíme. Řekli jsme si, že spojit síly má smysl, a tak se zapojil nejen Tradix, ale i Nadační fond Řemeslo pomáhá.
Bylo pro vás snadné přijmout roli předsedy výkonného výboru? Co bylo první, co vám v hlavě proběhlo, když přišla nabídka nebo návrh?
No, po pravdě jsem nic takového nečekal. A co mě jako první prolétlo hlavou byla ta obrovská zodpovědnost na jedné straně a uvědomění si, jak velkou důvěru jsem od zakládajících členů dostal. Nakonec převážila zodpovědnost k regionu, kde jsem se narodil, kde naše rodina už 35 let podniká a kde chci i nadále žít.
Region 2047 má silný základ díky práci lidí, kteří stáli u jeho zrodu. Cítíte z toho spíš tlak, zodpovědnost nebo spíš výzvu a příležitost?
Tlak určitě ne, tak bych to nenazval, je to spíš možnost být součástí naší budoucnosti, být u toho, když se věci budou měnit k lepšímu a do regionu budou mít chuť se vracet ti, co jej z nějakého důvodu opustili, a naopak se sem budou stěhovat ti, co chtějí žít v bezpečném a klidném prostředí s ještě zachovalou přírodou a silnými tradicemi.
Ve svém prvním vyjádření jste mluvil o větší dynamice a odvaze hledat nové cesty. Co si pod tím konkrétně představit?
Když je něco dynamické, tak je to živé a o to jde. Nechceme jen mluvit, ale chceme své vize měnit v realitu, což už se děje. V podnikání je to stejné, nemůžeme ustrnout, musíme stále něco posouvat, měnit, abychom šli s dobou, která si to žádá. To vše po dohodě se všemi členy. Bez shody a vzájemné diskuze to nejde.
Zůstáváte věrní směru, ale co bude podle vás teď jiné? Na co kladete větší důraz vy a vaše generace?
Samozřejmě, mít vizi nestačí, musí jít ruku v ruce s odvahou pustit se do něčeho nového, něčeho, co má smysl. Proto kladu důraz na vzájemnou komunikaci jako na základ úspěchu. A jak to vidí naše generace? To je těžká otázka. Každá generace potřebuje své, my už bychom nyní měli ale přemýšlet, jakou cestou jít, aby ty nastupující generace věděly, že to správné místo k životu je zde.
Jedním z nových prvků je tzv. „rada starších“. Jak vnímáte spolupráci mezi zkušenými podnikateli a mladší generací? Daří se vám vzájemně se inspirovat?
Už při rozhodování o předsednictví mi bylo jasné, že se naší generaci ne vždy podaří přesvědčit tu starší o správnosti nových přístupů. Ale zkušenosti starší generace jsou naprosto nenahraditelné. Mám k nim respekt. Vzájemná inspirace a výměna pohledů jsou podle mě jedním z pilířů rozvoje regionu.
Region 2047 dnes není jen plán, ale už i konkrétní programy – jako Nadaný student. Co vás na těchto aktivitách nejvíc těší nebo motivuje?
Velkou radost mám z rychlosti, s jakou se projekt rozběhl. Velmi rychle jsme se posunuli od slov k činům a je za námi už kus odvedené práce směrem ke školám a žákům. Máme připraveno hned několik témat, které souběžně chystáme a spouštíme do pilotního režimu. Do konce školního roku proběhne celkem 20 workshopů zaměřených na karierové poradenství ve školách. Zkoušíme novou metodu, jak dětem přiblížit trh práce a vše s ním spojené. V září pak začneme s jiným přístupem k exkurzím do firem a pak bude následovat worskhop II. Víc prozrazovat zatím nechci, je toho opravdu hodně, co nás čeká během pár měsíců. Vznikl také tým odborníků, který všechna témata tohoto konceptu zpracovává. Od pedagogů, personalistů, andragogů přes metodiky a karierové poradce. Ta dynamika je právě to, co všechny motivuje a posouvá rychle kupředu.
Jaké změny byste rád přinesl do způsobu komunikace s mladými lidmi v regionu? Jak oslovit generaci, která přemýšlí jinak než před 20 lety?
K tomu máme také speciální tým lidí, protože to vůbec není lehké a musíte o tom, jak mládež myslí, co chtějí, něco vědět. Už jsme udělali první kroky k získání mladých influencerů, kteří ovládají komunikační kanály svých vrstevníků, baví je technické obory a nebojí se do toho s námi jít. Zásada všeho, co děláme je nechat práci těm, kdo jí rozumí, kdo ví a zná to, co potřebujeme, je to rozhodně efektivnější.
Vaše domovská firma TRADIX je dlouhodobě stabilní a rostoucí. Co jste si z každodenního řízení firmy přenesl do vedení Regionu 2047?
Pro mě osobně je velmi důležitá otevřená komunikace a přesné předávání informací, to je základ. Jak vám toto nefunguje, vzniká chaos. Lidi, se kterými pracuji vnímám jako své parťáky, bez kterých bychom jako firma prostě fungovat nemohli. Jsme rodinná firma a myslím si, že je to znát už na první pohled, když k nám přijdete. Záleží mně na každém našem zaměstnanci a chci, aby se v TRADIXu všichni cítili dobře. Stejně tak se chovám i ke všem, kteří do Region 47 patří a doufám, že to i oni vnímají stejně.
Co je podle vás klíčem k tomu, aby Region 2047 nebyl jen hezká myšlenka, ale skutečný motor změny pro celý region?
Otočil bych to. Myšlenky realizujeme, další přicházejí, a tak stále dokola, to je ten motor. A klíčem může být zapojení místních vzorů a lidských příběhů, které nás inspirují, od kterých se máme co naučit.
Kdybyste měl popsat jedním slovem, jakou energii chcete do Regionu 2047 přinést – jaké by to bylo slovo a proč právě to?
Jednoznačně LIDÉ. Lidská energie a nadšení, loajalita k regionu a uctívání tradic.
A osobní otázka na závěr: Když si představíte Slovácko v roce 2047 – co byste si přál, aby tady díky dnešní práci bylo jinak, líp, živěji?
Co si přeji já není rozhodující, ale kdybych si opravdu mohl přát a měl možnost to za pomocí všech mých kolegů v Region 47 změnit, bylo by to, aby všichni, co tady chtějí žít a žijí, měli vše potřebné ke kvalitnímu životu ať už jsou to pracovní podmínky, bydlení, přírodu, možnost vyžití ve sportu, kultuře. Aby se sem lidé stěhovali z jiných regionů, protože náš region je opravdu bezpečný a krásný.